Přírodní park Draháň - Troja

Trojská kotlina tvoří záhyb Vltavy na severním okraji Prahy, kde strmé skalnaté srázy pravého břehu řeky dosahují převýšení téměř 100 metrů nad hladinou. Geologickým podkladem jsou jedny z nejstarších hornin v okolí Prahy - proterozoické a ordovické břidlice, místy prostoupené průniky vulkanických hornin, které dávají substrátu chemickou rozmanitost. Jižní orientace svahů v kombinaci s tmavými břidlicemi akumulujícími teplo vytváří mimořádně teplé mikroklima - jedno z nejteplejších míst v celé Praze. Přírodní park Draháň-Troja (578,8 ha, vyhlášen roku 1990) tento celek chrání společně s osmi menšími chráněnými územími uvnitř svých hranic; přírodní rezervace Podhoří a přírodní památky Trojská, Bohnické údolí a Havránka byly vyhlášeny již roku 1982, přírodní památky Havránka a Salabka jsou součástí soustavy Natura 2000.

Na přírodní památce Trojská bylo zdokumentováno 418 druhů motýlů - denní i noční dohromady, včetně píďalek a zavíječů; číslo pochází z entomologického průzkumu při stavbě větrací šachty metra. Samotná přírodní rezervace Podhoří hostí 73 druhů makrolepidoptera. Z denních motýlů jsou na stepních svazích potvrzeni oba pražští otakárci: otakárek ovocný (Iphiclides podalirius) i otakárek fenyklový (Papilio machaon). Na skalních výchozech s rozchodníky se vyskytuje modrásek rozchodníkový (Scolitantides orion) - druh s jednou z nejspolehlivějších pražských kolonií právě v oblasti Bohnického údolí a trojských strání. Lokalita je unikátní i tím, že zde přežívají druhy stepního hmyzu, jejichž nejbližší populace jsou na Slovensku a v Maďarsku - Trojská kotlina leží přesně na severní hranici jejich panonského areálu.

Největší hrozbou pro biodiverzitu lokality je invazní trnovník akát (Robinia pseudoacacia), jehož expanze zahlcuje jak stinné rokle, tak otevřené stepní plochy. Management zahrnuje pravidelné sečení s ponecháním nesečených pásů pro dokončení vývoje hmyzu, pastvu a cílené odstraňování invazních dřevin. Trojská kotlina zažila katastrofální povodeň v roce 2002, která zasáhla i část zoologické zahrady; protipovodňová opatření dokončená v roce 2009 ochránila většinu území před opakováním. Skalnaté svahy v jádru chráněných ploch jsou mimo dosah záplav a zachovávají si svůj xerotermní charakter.