Výzkum motýlů

Výzkumné metody

Od klasické entomologické síťky až po aplikaci s umělou inteligencí v mobilu. Výzkum motýlů dnes kombinuje staré terénní postupy s daty, která do vědy přináší tisíce dobrovolníků - a v posledních letech i miniaturní radiové vysílačky.

Nástroje, kterými se dnes motýli zkoumají

Klasickou entomologickou výbavou jsou světelné a feromonové pasti - ty ale slouží především výzkumu nočních motýlů, kteří jsou na rozdíl od denních druhů světlem přitahováni. Feromonová past funguje na podobném principu: odparník s látkou napodobující pohlavní feromon konkrétního druhu láká samce na vzdálenost stovek metrů až kilometrů, takže se dá jednoduše a levně sledovat, kdy a v jakém počtu daný druh v okolí létá.

Pro denní motýly, kterým se věnuje tenhle web, jsou klíčovými nástroji spíš přímé terénní pozorování (transekty, viz Monitoring motýlů), fotografická dokumentace a v posledních letech čím dál víc citizen science - zapojení široké veřejnosti do sběru dat přes online databáze a mobilní aplikace.

Nejnovějším přírůstkem do výzkumnické výbavy je i miniaturní radiová telemetrie, která umožňuje sledovat pohyb jednotlivých motýlů v terénu v reálném čase - dosud ale jen u větších druhů, protože vysílačka nesmí motýla zatěžovat natolik, aby mu zhoršila let.

Příklad z Česka

V Česku se nálezová data o motýlech sbíhají do Nálezové databáze ochrany přírody (NDOP), kterou spravuje AOPK ČR a která je od roku 2017 (kromě citlivých údajů o chráněných druzích) veřejně přístupná po registraci. Kromě vědeckých publikací a odborných průzkumů se do ní dostávají i data z citizen science.

Mapování motýlů koordinuje Entomologický ústav Biologického centra AV ČR společně s AOPK ČR přes platformu Biolib - a v posledních letech se zapojení veřejnosti výrazně zvýšilo i díky specializovaným facebookovým skupinám (například Motýlí klenoty nebo Motýlí plevel), kam lidé nahrávají a společně určují své fotografie.

Nejjednodušší formou zapojení je Motýlí půlhodinka - celostátní sčítání, do kterého se může zapojit kdokoliv: stačí 30 minut pozorovat motýly na jednom místě a výsledek poslat přes online formulář.

Příklad ze světa

V Severní Americe funguje od roku 2013 platforma eButterfly - online databáze, kam nadšenci nahrávají svá pozorování motýlů formou kontrolních seznamů. Data následně prochází kontrolou regionálních expertů a slouží vědcům k modelování toho, kde budou jednotlivé druhy žít za 10, 20 i 50 let - tedy přesně k tvorbě map rozšíření, kterým se budu věnovat v samostatné části. Aplikace dnes navíc nabízí i určování motýlů z fotografie pomocí umělé inteligence.

Úplně na hranici současných možností je radiová telemetrie motýlů. Nedávná studie systematicky otestovala ultralehké vysílačky (0,13 gramu) na 117 jedincích 18 druhů motýlů a zjistila, že váha vysílačky by neměla přesáhnout zhruba 20 % hmotnosti motýla - jinak se výrazně zhorší jeho schopnost létat.

Zajímavosti a fakta

Feromonová past dokáže nalákat samce nočního motýla na vzdálenost stovek metrů až kilometrů - jde jen o pach jediné chemické látky.
Radiová vysílačka pro sledování motýla smí vážit maximálně asi pětinu jeho vlastní hmotnosti, jinak mu znatelně zhorší let.
Do celostátního sčítání Motýlí půlhodinka se v Česku může zapojit úplně každý - stačí 30 minut a mobil.
Severoamerická aplikace eButterfly dnes umí motýla poznat z fotografie pomocí umělé inteligence natrénované na milionech snímků.