O babočkovitých
Čeleď babočkovitých (Nymphalidae) patří mezi jednu z nejpočetnějších čeledí denních motýlů (na světě okolo 5000 druhů), v České republice je okolo 40 druhů a přímo v Praze je v této čeledi zastoupeno 14 druhů. Jedná se o velmi pestře zbarvené motýly, mezi které patří i nejtypičtější český motýl babočka paví oko. Největším zástupcem babočkovitých je v České republice bělopásek topolový, který bohužel v Praze nežije, nejmenším je perleťovec nejmenší.
Typické pro zástupce tohoto druhu je, že mají zakrnělý první pár nohou, a proto to může vypadat, že mají pouze dva páry nohou. První zakrnělý pár nohou používají pouze k čištění tykadel či jiných částí těla.
Motýly z této čeledi můžeme spatřit skoro kdekoli, často je můžeme zahlédnout u mršin zvířat nebo u hnijícího ovoce.
Housenky mívají na těle "trny", jejichž velikost a tvar závisí na druhu.
Babočky
Babočka admirál (Vanessa atalanta)
Rozpětí křídel: 50 - 60 mm
Potrava housenek: rostliny z čeledi kopřivovitých
Období výskytu: květen až září (dvou až třígenerační)
Četnost v Praze: častý
O motýlovi: Tento nápadně červeno (oranžovo) černý motýl je hojný po celé České republice. První generace tohoto motýla přilétá z jihu a poslední generace odlétá přezimovat zpět. Babočka admirál žije solitérním životem. Během poledne ji můžeme zahlédnout, jak vyčkává na stromech či keřích, nebo jak se vyhřívá na cestách. Samci mají vyčkávací párovací strategii tzv. “perching”*.
Během podzimních měsíců je možné zahlédnout b. admirála na hnijícím ovoci ve společnosti dalších babočkovitých. Mezi jeho nejoblíbenější pokrm patří například hruška či švestka.
Tento druh můžete v Praze vidět prakticky kdekoli a není ohrožen.
Stupnice četnosti
Velmi častý, častý, středně častý, méně častý, vzácný
* Perching - Párovací strategie, kde si samečci najdou výhodnou pozici, kde mají výhled, a čekají na proletávající samičku.
Babočka bílé C (Polygonia c-album)
Rozpětí křídel: 40 - 50 mm
Potrava housenek: kopřivy, některé dřeviny (jilm, vrba či bříza) a chmel
Období výskytu: květen až říjen (dvougenerační, 2. generace přezimuje)
Četnost v Praze: častý
O motýlovi: Babočka bílé C zaujme na první pohled zajímavým tvarem křídel. Všímavější pozorovatel si může všimnout, že zespod křídel má malou bílou skvrnou ve tvaru písmene C (odtud její název). Vyskytuje se u okrajů lesů, křovin, na zahradách či loukách. V Praze má raději okraje města, do centra zalétává jen zřídka. Nepatří mezi ohrožené druhy a po celé České republice je tento motýl hojný.
U druhé generace nejsou motýli na podzim pohlavně vyzrálí, a tak přezimují (v úkrytech v lesích nebo ve vegetaci), na jaře se teprve páří.
Stupnice četnosti
Velmi častý, častý, středně častý, méně častý, vzácný
Babočka bodláková (Vanessa cardui)
Rozpětí křídel: 45 - 60 mm
Potrava housenek: převážně bodláky, kopřivy či pcháče
Období výskytu: duben až listopad (dvou až třígenerační)
Četnost v Praze: méně častý
O motýlovi: Tento motýl k nám zaletává na jaře z Afriky. Může se stát, že některé roky je její výskyt malý (např. 2020). Zimuje pouze na jihu. Podmínky ČR pro ní nejsou vhodné. Vyskytuje se hojně po celé České republice a v Praze se nachází spíše při západních okrajích města. Její nejčastější výskyt je na kvetoucích loukách a zahradách.
Motýl může zaujmout překrásnou spodní kresbou. Je to solitérní druh, který hodně migruje. K hledání protějšku využívá "hilltopping"*, a proto ho lze vidět na vrškách kopců (např. skály Divoké Šárky) nebo vyčkávací párovací strategii tzv. “perching”**. Tento druh není ohrožen.
Stupnice četnosti
Velmi častý, častý, středně častý, méně častý, vzácný
* Hilltopping - Párovací strategie, při kterém obě pohlaví vyhledávají vyvýšená místa v okolí, kde je větší pravděpodobnost se setkat se svým protějškem.
** Perching - Párovací strategie, při níž si samečci najdou výhodnou pozici, kde mají výhled, a čekají na proletávající samičku.
Babočka jilmová (Nymphalis polychloros)
Rozpětí křídel: 50 - 65 mm
Potrava housenek: dřeviny (jilmy, vrby, topoly či třešně)
Období výskytu: březen až červenec (jednogenerační)
Četnost v Praze: vzácný až méně častý
O motýlovi: Na první pohled se tento druh může splést s babočkou kopřivovou, nemá ale tak nápadné zbarvení a je trochu větší. Babočka jilmová je jednogenerační motýl, který přes zimu hibernuje a na jaře vylétává již v časných měsících (kdy ho můžeme vidět už v březnu). V České republice je rozšířený po většině území, ale nikde není vyloženě hojný. Kvůli mizejícím remízkům na loukách je viděn čím dál méně. Tento druh není ohrožený. Samci mají vyčkávací párovací strategii tzv. “perching”.
V Praze je jeho výskyt ojedinělý a přesný areál pravidelného výskytu nelze určit. Vyhledává otevřenou krajinu, remízky, okraje lesů a parky.
Stupnice četnosti
Velmi častý, častý, středně častý, méně častý, vzácný
* Perching - Párovací strategie, při níž si samečci najdou výhodnou pozici, kde mají výhled, a čekají na proletávající samičku.
Babočka kopřivová (Aglais urticae)
Rozpětí křídel: 40 - 50 mm
Potrava housenek: kopřiva
Období výskytu: květen až srpen (dvougenerační)
Četnost v Praze: středně častý až častý
O motýlovi: Motýl je velice podobný babočce jilmové, je ale barevnější a menší. V České republice se vyskytuje na většině území a i v Praze ho můžeme vidět v podstatě kdekoli. Často se vyskytuje na loukách, na polích (s jetelem či vojtěškou), na okrajích lesů či na zahradách, kde ho láká tzv. motýlí keř. Samci mají vyčkávací párovací strategii tzv. “perching”.
Zajímavostí je, že podle zjištění není motýl poživatelný pro ptactvo. Babočka kopřivová není na území České republiky ohroženým druhem.
Stupnice četnosti
Velmi častý, častý, středně častý, méně častý, vzácný
* Perching - Párovací strategie, při níž si samečci najdou výhodnou pozici, kde mají výhled, a čekají na proletávající samičku.
Babočka paví oko (Inachis io)
Rozpětí křídel: 50 - 60 mm
Potrava housenek: chmel a kopřivy
Období výskytu: březen až září (dvougenerační)
Četnost v Praze: velmi častý
O motýlovi: Babočka paví oko je asi nejtypičtější český motýl, který je charakteristický velkými oky na vrchním i spodním křídle. Tento druh je v Praze velmi častý a lze ho vidět téměř všude. Má rád zahrady, parky, louky, lesní mýtiny a cesty, kde se rád vyhřívá. Na podzim spolu s b. admirálem či b. bílým C rádi sají hnijící ovoce. Samci mají vyčkávací párovací strategii tzv. “perching”. Motýl z druhé generace se páří až po přezimování, protože na podzim nemá ještě vyvinuté pohlavní orgány.
Tento druh není v České republice ohrožený, naopak je velmi hojný.
Stupnice četnosti
Velmi častý, častý, středně častý, méně častý, vzácný
* Perching - Párovací strategie, při níž si samečci najdou výhodnou pozici, kde mají výhled, a čekají na proletávající samičku.
Babočka síťkovaná (Araschnia levana)
Rozpětí křídel: 28 - 40 mm
Potrava housenek: kopřiva
Období výskytu: duben až září (dvougenerační)
Četnost v Praze: středně častý
O motýlovi: Babočka síťkovaná je nejmenší českou babočkou. Dále k zajímavostem patří i to, že má tzv. sezónní polyfenismus (o tom se rozepisuji v sekci Motýli). Motýli z první generace jsou menší než z generace druhé. V České republice je velmi hojný a jeho stavy stále rostou. V Praze ho můžeme vidět u vlhkých lesů, na loukách nebo v parcích. Samci mají vyčkávací párovací strategii tzv. “perching”.
Samičky kladou vajíčka do věžiček v počtu od 6 do 15 kusů. Tento motýl není na území České republiky ohrožen.
Stupnice četnosti
Velmi častý, častý, středně častý, méně častý, vzácný
* Perching - Párovací strategie, při níž si samečci najdou výhodnou pozici, kde mají výhled, a čekají na proletávající samičku.
Batolci
Batolec červený (Apatura ilia)
Rozpětí křídel: 50 - 60 mm
Potrava housenek: topol či vrba
Období výskytu: červen až srpen (jednogenerační)
Četnost v Praze: méně častý
O motýlovi: Batolec červený je krásný a veliký motýl. Díky speciální stavbě šupinek na křídlech má pod určitým úhlem zajímavý modravý lesk. V České republice se vyskytuje přibližně na polovině území. Má rád především smíšené lesy a lužní porosty. V Praze se vyskytuje například v okolí Hvězdy a v Prokopském údolí.
Tohoto motýla můžeme často vidět, jak hoduje na trusu, zdechlinách, nebo jak posává uhlíky z ohnišť. Batolec červený není na našem území ohroženým druhem, ale i přesto se jedná o chráněný druh.
Stupnice četnosti
Velmi častý, častý, středně častý, méně častý, vzácný
Bělopásci
Bělopásek dvouřadý (Limenitis camilla)
Rozpětí křídel: 45 - 55 mm
Potrava housenek: různý druhy zimolezu
Období výskytu: červen až srpen (jednogenerační)
Četnost v Praze: vzácný
O motýlovi: Je to jediný z bělopásků, kterého je možné výjimečně zahlédnout v Praze. Jeho výskyt je velice vzácný, najdeme ho pouze na hranicích Prahy. Tento druh je ohrožený a legislativně chráněný. Vyhledává světlé listnaté lesy, okolí vodních toků a cesty. Zespodu je krásně zbarvený. Bělopásek je velice teritoriální, samečci si své teritorium hlídají a napadají své soky.
Na našem území se vyskytují na Moravě (tři větší lokality), jižních Čechách nebo ve středních Čechách, nejbližší areál početnějšího výskytu je v okolí Karlštejna.
Stupnice četnosti
Velmi častý, častý, středně častý, méně častý, vzácný
Hnědásci
Hnědásek jitrocelový (Melitaea athalia)
Rozpětí křídel: 35 - 40 mm
Potrava housenek: jitrocel, světlík, rozrazil a černýš luční
Období výskytu: květen až září (jedno až třígenerační)
Četnost v Praze: vzácný
O motýlovi: Jeho příběh je podobný jako u bělopáska dvouřadého. V Praze je možné tohoto motýla vidět velmi vzácně, a to pouze na samotné hranici města. Je to jediný z hnědásků žijících v okolí našeho hlavního města. V České republice je hojný a jako jediný z hnědásků není ohrožený. Vyskytuje se především na kvetoucích loukách, lesních cestách, rašeliništích či mýtinách a nemá rád intenzivně obhospodařované oblasti. Možná i proto jeho stavy v Evropě klesají.
Hnědásek jitrocelový má zespodu křídel krásnou a zajímavou kresbu.
Stupnice četnosti
Velmi častý, častý, středně častý, méně častý, vzácný
Perleťovci
Perleťovec malý (Issoria lathonia)
Rozpětí křídel: 35 - 45 mm
Potrava housenek: violky
Období výskytu: duben až říjen (dvou až třígenerační)
Četnost v Praze: častý
O motýlovi: Perleťovec malý je středně veliký perleťovec, hojně se vyskytující v České republice téměř po celém území. V Praze se nejčastěji vyskytuje v Prokopském údolí, v Divoké Šárce nebo Modřanské rokli. Tento druh dokáže cestovat na veliké vzdálenosti při hledání živné rostliny pro budoucí housenku. Vyskytuje se v různých typech lokalit, například na zaplavených místech, na polních cestách, v lomech nebo průmyslových zónách.
Perleťovec malý není ohroženým druhem.
Stupnice četnosti
Velmi častý, častý, středně častý, méně častý, vzácný
Perleťovec nejmenší (Boloria dia)
Rozpětí křídel: 27 - 35 mm
Potrava housenek: violky
Období výskytu: duben až srpen (dvougenerační)
Četnost v Praze: méně častý (místy častý)
O motýlovi: Tento malý a krásný motýl se v hojnějším počtu vyskytuje pouze v Prokopském údolí. Na jiných místech Prahy ho můžete potkat velmi zřídka. Má rád okraje lesů, svahy bohaté na kvetoucí rostliny, suché louky, vyprahlé úhory či sady. V České republice je lokálně hojný a není ohroženým druhem.
Perleťovec nejmenší patří k nejmenším perleťovcům a je charakteristický fialovohnědou spodní stranou křídel. Jeho početnost se může každý rok měnit, někdy je jeho výskyt i vzácný, jindy zase hojný.
Stupnice četnosti
Velmi častý, častý, středně častý, méně častý, vzácný
Perleťovec prostřední (Argynnis adippe)
Rozpětí křídel: 40 - 55 mm
Potrava housenek: violky
Období výskytu: červen až srpen (jednogenerační)
Četnost v Praze: méně častý
O motýlovi: Tento středně veliký perleťovec se v Praze nachází především v Prokopském údolí a v Divoké Šárce. Má rád okraje lesů, mýtiny a hornaté oblasti. Motýl je to poměrně klidný a dá se dobře vyfotit i v odpoledních hodinách. Na území České republiky se vyskytuje nejvíce v Českém krasu, v Doupovských horách a Bílých karpatech. Tento druh je ohrožený.
V případě potřeby dokáže uletět i větší vzdálenost čítající několik kilometrů. Zespodu křídel má hezkou a barevnou kresbu.
Stupnice četnosti
Velmi častý, častý, středně častý, méně častý, vzácný
Perleťovec stříbropásek (Argynnis paphia)
Rozpětí křídel: 55 - 65 mm
Potrava housenek: violky
Období výskytu: červen až zaří (jednogenerační)
Četnost v Praze: velmi častý
O motýlovi: Je to nejhojněší perleťovec v Praze a zároveň největší český perleťovec. Žije v koloniích a preferuje okraje lesa, oblasti s lesními rostlinami (často k vidění např., jak sedí na pcháči na okraji lesní cesty) a okraje lesních porostů. Tento druh je rozšířený po celé České republice, v Praze je nejčastěji k vidění v Prokopském údolí, v Divoké Šárce nebo Radotínsko-Chuchelském háji.
Na spodní straně křídel má speciální šupinky, které jsou zcela bez pigmentu a při svitu se zajímavě perleťově lesknou. Na našem území není tento druh ohrožený.
