Motýli
Rozřazení motýlů
Rozřazení motýlů do čeledí (v případě okáčů do podčeledi), kde naleznete informace o jednotlivých druzích vyskytujících v Praze. Součástí informací je i mapa historického výskytu daného druhu (čerpáno z iNaturalistu, kam hojně přispívám svým pozorováním i já).
Co je to motýl
Základní popsání toho, co je vlastně motýl, jednoduchý popis jeho těla a také životního cyklu.
Zajímavosti a fakta
Tuto část asi ani není nutné popisovat.
Kalendář
Kalendář aktuálního výskytu motýlích druhů žijících v Praze. Jedná se pouze o orientační kalendář, který nebere v potaz aktuální stav daného druhu či počasí, které může ovlivnit výskyt pro danou sezónu.
Rozřazení motýlů
Co je to motýl?
Motýli (Lepidoptera - česky "šupinokřídlí"). Zde si popíšeme, co vlastně jsou zač. Motýli jsou druhý nejpočetnější řád hmyzu. Můžeme je nalézt na všech světadílech mimo Antarktidy. Po celém světě je přes 160 000 druhů. Dělí se na denní a noční motýly. Toto rozdělení se zakládá na tvaru jejich tykadel. Denní motýli jsou většinou světlejší a aktivní přes den, noční motýli jsou naopak aktivnjěší v noci a mají tmavší zbarvení. Existují však výjimky. Společným znakem jsou 3 páry nohou, 1 pár tykadel a článkovité tělo, kde můžeme rozlišit na hlavu, hruď a zadeček.
Křídla
Jak již český překlad ("šupinokřídlí") napovídá, křídla motýlů jsou pokryta miniaturními šupinkami. Tyto šupinky jsou uspořádány podobně jako strešní tašky. Křídla jsou u motýlů tou nejnápadnější a zároveň nejkrásnější částí. Kresba křídel hraje roli při námluvách, kdy motýlům pomáhá najít a zaujmout partnera. Může mít ovšem také ochranou funcki. To můžeme vidět například u babočky pavího oka, jejíž oka mají zastrašit predátory. Spodní část motýlích křídel bývá většinou nenápadnější a slouží jako maskování, aby motýl splynul s okolím.
Hlava
Na hlavě mají motýli velké složené oči. Zrak nemají tak dobrý jako lidé. Dokáží rozeznávat kontury, barvy či pohyb. Nad očima mají tykadla. Ty používají jako čichový a hmatový orgán. Tykadla hrají důležitou roli při výběru partnera či při hledání potravy. Poslední důležitou částí motýlí hlavy je sosák. Ten slouží k sání nektaru. V klidu, kdy motýl nesaje, je sosáček stočený.
Zadeček
Zadeček slouží jako rozmnožovací orgán a také je dobrým identifikátorem u podobných druhů pro odborníky. Skládá se z 10 článků. Samičky mají zadeček opatřen kladélkem.
Stavba těla motýlů
Životní cyklus
Okřídlený hmyz se dělí na hmyz s dokonalou proměnnou a nedokonalou. Nedokonalá proměna se vyznačuje tím, že po vylíhnutí se jedinec už podobá dospělci a po svlékání se akorát zvětšuje až do dospělého stádia. Dokonalá proměna, kterou procházejí právě motýli, nás zajímá více a popíšeme si jí zde na schématu. Oplodněná samička naklade vajíčka většinou na živnou rostlinu nebo na spodky listů, případně je vypouští za letu. Vajíčka se liší tvarem, velikostí či počtem na jednom místě, a to podle druhu motýla. Po určité době (závislé na druhu) se vylíhne housenka. Ta během života prochází několika instary (růstové stupně opakující se čtyřikrát či pětkrát), během nichž se svléká. Jejím jediným cílem je jíst a zůstat v bezpečí. Po posledním svleku se začíná kuklit. Uvnitř kukly dochází k metamorfóze (přestavbě housenky). Po určité době, když je proměna hotova a jsou příznivé podmínky, vylíhne se z kukly motýl a celý koloběh začíná od začátku.
Po vylíhnutí musí motýl ještě počkat, než mu křídla uschnou a ztvrdnou. K tomu dochází hned vedle kukly, ze které se vylíhnul. Z počátku motýl vypadá velmi deformovaně, protože má křídla pokroucená z pobytu v kukle. Za pomoci vzdušnic pumpuje do křídel vzduch a tekutinu. To může trvat i několik hodin. Poté vypumpuje tekutiny zpět. Nyní jsou křídla již dostatečně pevná, aby mohl motýl poprvé vzlétnout. U denních motýlů dochází nejčastěji k vylíhnutí v časných ranních hodinách, protože v tuto dobu jsou podmínky nejvhodnější.
Zajímavosti a fakta
Varianty babočky síťkované
Tento krásný malý motýl z čeledi babočkovitých má jednu zajímavost a tou je tzv. sezónní dimorfismus. To znamená, že motýl vylíhnutý na jaře má jiné zbarvení než motýl vylíhnutý v létě. Vzácně se stává, že je ještě třetí "podzimní" varianta. Ta má barevný mix obou variant předchozích.
Tyto rozdíly jsou dány vlivem délky dne (světla), podle které se uvolňují ekdysteroidní hormony. Ty následně ovlivňují zabarvení.
Dříve každá z těchto variant byla považována za samostatný druh.
Motýlí maratonci
Mnohé druhy motýlů si nevystačí jen s pouhým létáním na jedné louce nebo například s cestou do sousedního kraje. Jsou druhy, které, podobně jako ptáci, létají přezimovat do teplých krajin.
Mezi "naše" zástupce patří babočka bodláková. Tento motýl na jaře putuje do Středomoří, kde se páří a poté druhá generace putuje až k nám. Při návratu do Afriky může délka cesty dosáhnout až 4000 km. Tato babočka dokáže za pomoci vzdušných proudů létat rychlostí v rozmezí 80 - 112 km za hodinu a překonat i pohoří Alp.
Dalším druhem cestovatelem je babočka admirál, která létá přezimovávat "jen" do Středomoří.
Nejznámnějším maratoncem je danaus stěhovavý (nebo též monarcha stěhovavý). Tento motýl je znám pro svou extrémně dlouhou trasu, která může měřit až 5000 km. I když je jeho primárním areálem výskytu Amerika, tak ho můžeme spatřit i v západních částech Evropy.
Motýli a mravenci
Některé druhy modrásků (např.
modrásek bahenní, černoskvrnný či hořcový) využívají mravence ke svému přežití. Slouží k tomu dvě strategie. U první se motýlí housenky nechávají mravenci pouze krmit, u druhé se živí přímo mravenčími larvami (může dojít až ke zlikvidování celého mraveniště).
Housenky se naučily "mravenčí" řeč a tím se pro mravence jeví jako jejich larvy. Mravenci poté housenku donesou do mraveniště a tam už můžou začít hody. Dovedly to k takové dokonalosti, že umí napodobit mravenčí královnu, a proto v případě, že dojde v mraveništi k nebezpečí, jsou housenky odnášeny, jako první.
Tato řeč je jak akustická, tak i chemická. Housenky vylučují identické feromonové pachy, a tak je jejich maskování dokonalé a neprokouknutelné.
Nej našich motýlů
Největší motýl: bělopásek topolový, jasoň červenooký a otakárek fenyklový (všichni tři mají až 80 mm velké rozpětí)
Nejmenší motýl: modrásek nejmenší (rozpětí 20 - 26 mm) a soumračník skořicový (23 - 25 mm)
Nejdéle žijící motýl: žluťásek řešetlákový (až 11 měsíců)
Motýl s nejkratším životem: modrásek bahenní, modrásek očkovaný, okáč menší či soumračník máčkový (3 - 10 dnů)
Nejohroženější motýl: jasoň červenooký (reintrodukce), okáč osikový či modrásek černoskvrnný
Nejpočetnější motýl: bělásek řepkový
Jaké druhy motýlů můžete právě teď potkat?
V tomto jednoduchém kalendáři jsou vypsané druhy pražských motýlů, které můžete potkat v aktuálním kalendářním měsíci. Jedná se pouze o teoretickou pomůcku, protože vždy záleží na podmínkách daného období a výskyt motýlů není tak zaručen. Je také možné, že uvidíte létat motýla v jiném měsíci, než je zde napsáno. Některé druhy hibernují. Také je možné, že se druh vyskytuje například až ke konci zmiňovaného měsíce.