
O okáčovitých
Podčeleď okáčovitých (Satyrinae) má ve světě okolo 3000 druhů. V České republice je zastoupeno 25 druhů, z toho v Praze je 10 druhů. Dříve se jednalo o samostatnou čeleď Satyridae, ale v dnešní době spadá pod čeleď babočkovitých (mají také zakrnělý první pár nohou). Jedná se o poměrně nenápadné motýly, u kterých převážně převládá tmavá barva (nejčastěji hnědá). Charakteristickým znakem této podčeledi jsou oka na křídlech, podle kterých mají i své jméno.
Zástupce této podčeledi najdeme jak na suchých a vyprahlých skalách, tak i například na lesních cestách, kde výskyt motýlů bývá vzácnější. Při focení umí i klidně posedět nezávisle na denní době.
Okáči si rádi pochutnávají na shnilém ovoci, ze kterého sajou šťávu.
Vývoj housenek může u některých druhů trvat až půl roku, za což může těžší stravitelnost trav, která často bývá jejich hostitelskou rostlinou.
Okáči
Okáč bojínkový (Melanargia galathea)
Rozpětí křídel: 40 - 50 mm
Potrava housenek: různé druhy trav
Období výskytu: červen až srpen (jednogenerační)
Četnost v Praze: častý
O motýlovi: Okáč bojínkový má zajímavé zbarvení připomínající černobílou šachovnici. Zespodu křídel má šest malých oček. Jedná se o středně veliký druh v rámci okáčovitých. Na českém území je rozšířen téměř všude, v Praze ho můžeme nalézt především v oblasti Prokopského údolí, Divoké Šárky nebo Modřanské rokle. Vyhledává louky, travnaté stepi nebo okraje lesů. V případě nutnosti dokáže osidlovat i nová místa.
Druh není ohrožený, naopak je velice častý a na některých místech se jeho počty dokonce zvyšují.

Stupnice četnosti
Velmi častý, častý, středně častý, méně častý, vzácný
Okáč luční (Maniola jurtina)
Rozpětí křídel: 40 - 50 mm
Potrava housenek: různé druhy trav
Období výskytu: červen až září (jednogenerační)
Četnost v Praze: velmi častý
O motýlovi: Okáč luční je nenápadný, středně veliký okáč. Je velmi rozšířený po celé České republice a i v Praze ho můžeme vidět na většině území. Je podobný okáči poháňkovému, který je ale mnohem menší. Vyhledává převážně hojně trávou zarostlé louky, ale může být i ve světlých lesích. Sameček má tmavší zbarvení a malá oka, samička je světlejší s většími oky. Nerad létá na větší vzdálenosti, jeho areál může být v řádech desítek metrů.
Okáč luční není ohroženým druhem.

Stupnice četnosti
Velmi častý, častý, středně častý, méně častý, vzácný
Okáč metlicový (Hipparchia semele)
Rozpětí křídel: 48 - 60 mm
Potrava housenek: různé druhy trav
Období výskytu: červenec až září (jednogenerační)
Četnost v Praze: častý (jen v Prokopském údolí)
O motýlovi: Okáč metlicový patří mezi veliké okáče. Je to celkem nenápadný motýl, který umí dobře splynout s okolím. Samička má zajímavější světlejší zbarvení a obě pohlaví mají na předním křídle dvě větší oka a na zadním křídle jedno malé očko. Otevřený bývá málokdy. V České republice žije už jen na pár lokalitách, především ve středních Čechách a v Praze. Na Moravě je od roku 2000 považován za vymřelého. Vyhledává především suchá a písčitá stanoviště, často se vyhřívá na kamenech, nebo číhá na stromech.
Druh je kriticky ohrožený a v těchto letech (2021 a 2022) probíhá v Praze projekt "Okáčům na stopě".

Stupnice četnosti
Velmi častý, častý, středně častý, méně častý, vzácný
Okáč poháňkový (Coenonympha pamphiluss)
Rozpětí křídel: 32 - 36 mm
Potrava housenek: různé druhy trav
Období výskytu: duben až říjen (dvou až třígenerační)
Četnost v Praze: velmi častý
O motýlovi: Okáč poháňkový je jeden z nejčastějších pražských druhů. Patří mezi vzrůstově malé okáče. Ač se jedná o na první pohled obyčejného motýla, tak při bližším pohledu je velice roztomilý. Samci si hlídají svá teritoria, kde vyčkvávají na samičku, a to střídají s výlety, kdy aktivně samičku hledají. Samec i samička mají po jednom oku na každém z křídel. Tento motýl je na našem území téměř všude. V Praze ho můžeme vidět mimo centrum města (tam bývá jen vzáceně). Vyhledává smíšené lesy, louky, parky nebo zahrady.
Okáč poháňkový není ohroženým druhem.

Stupnice četnosti
Velmi častý, častý, středně častý, méně častý, vzácný
Okáč prosíčkový (Aphantopus hyperanthus)
Rozpětí křídel: 38 - 48 mm
Potrava housenek: různé druhy trav
Období výskytu: červen až srpen (jednogenerační)
Četnost v Praze: středně častý
O motýlovi: Okáč prosíčkový je středně veliký okáč tmavé barvy. Samička je trochu světlejší. Pokud sedí, tak má většinou zavřená křídla. Zespod si můžeme všimnout nápadných oček. Jeho let je pomalý. Okáč je rozšířený na většině našeho území, v Praze ho můžeme nalézt spíše v západní části. Vyhledává okraje lesů, křoviny, světlé lesy a vlhčí travnaté lokality.
Okáč prosíčkový není ohroženým druhem. Housenky tohoto motýla jsou aktivní v noci.

Stupnice četnosti
Velmi častý, častý, středně častý, méně častý, vzácný
Okáč pýrový (Pararge aegeria)
Rozpětí křídel: 40 - 45 mm
Potrava housenek: druhy lesních trav
Období výskytu: duben až září (dvougenerační)
Četnost v Praze: častý
O motýlovi: Okáč pýrový je hezky zbarvený motýl. Dalo by se říct, že pokud vidíte v lese nějakého okáče, tak je to skoro vždy tento druh. Typické místo výskytu je lesní cesta, kde skrz listy prosvítají sluneční paprsky. Samci mívají obě strategie - jak teritoriální, tak i patrolující. Vyskytuje se na většině našeho území a v Praze je běžný v lesích. Rád sedává na poraněných stromech, ze kterých saje mízu.
Nejedná se o ohrožený druh, naopak se jeho areál výskytu zvyšuje.

Stupnice četnosti
Velmi častý, častý, středně častý, méně častý, vzácný
Okáč rosíčkový (Erebia medusa)
Rozpětí křídel: 40 - 48 mm
Potrava housenek: něteré druhy trav
Období výskytu: květen až srpen (jednogenerační)
Četnost v Praze: vzácný
O motýlovi: Tento středně veliký okáč patří do rodu Erebia, což jsou horští okáči. V Praze se vyskytuje velmi vzácně. Okáč rosíčkový je tmavý s oranžovými skvrnami, ve kterých jsou malá očka. Toto zbarvení je typické právě pro zmíněný rod horských okáčů. Na našem území se vyskytuje především horských oblastech, vyhledává vlhké louky, které jsou bohaté na květy, dále rokle či okraje lesů.
V dnešní době se nejedná o ohrožený druh. Je však možné, že v budoucnu se ohroženým druhem stane (stejně jako je tomu v západní Evropě).

Stupnice četnosti
Velmi častý, častý, středně častý, méně častý, vzácný
Okáč skalní (Chazara briseis)
Rozpětí křídel 46 - 58 mm
Potrava housenek: některé druhy trav
Období výskytu: červen až zaří (jednogenerační)
Četnost v Praze: vzácný
O motýlovi: Okáč skalní patří mezi nejohroženější české motýly. V Praze se vyskytuje velmi vzácně v Prokopském údolí a také na Pražské pastvině. Jedná se o velikého okáče, který je trochu podobný okáči metlicovému. Vyhledává slunná, suchá místa na skalách či stepní louky. Přičina jeho vymírání může být vlivem zemědělské činnosti. Na našem území je jen na pár lokalitách. Nejvyznámější lokality jsou v Českém středohoří.
Kriticky ohrožený druh, kterému hrozí vyhynutí.

Okáč strdivkový (Coenonympha arcania)
Rozpětí křídel: 32 - 38 mm
Potrava housenek: medyněk či kostřava
Období výskytu: květen až srpen (jednogenerační)
Četnost v Praze: vzácný
O motýlovi: Tento vzrůstem malý okáč je podobný okáčovi poháňkovému. Má však světlý pruh a výraznější větší oka na spodních křídlech. V České republice se nachází běžně na jihu Moravy. V Praze je k vidění velmi vzácně, a to na východních hranicích. Vyhledává okraje lesů, křoviny a louky. Samci si hodně hlídají svá teritoria a mohou o ně bojovat. Při obraně svého území mohou útočit i na jiné druhy motýlů.
Aktuálně se nejedná o ohrožený druh. Vzhledem k tomu, že je velice negativně reaguje na hnojení, je možné, že v budoucnu ohroženým bude.

Stupnice četnosti
Velmi častý, častý, středně častý, méně častý, vzácný
Okáč zední (Lasiommata megera)
Rozpětí křídel: 38 - 45 mm
Potrava housenek: něteré druhy trav
Období výskytu: duben až listopad (dvou až třígenerační)
Četnost v Praze: častý
O motýlovi: Okáč zední je středně veliký okáč, který má napadně oranžové zbarvení. Během letu může připomínat svou barvou perleťovce. Zespod zadních křídel má řadu malých oček a na předním křídle jedno velké oko. Tento motýl se vyskytuje na většině našeho území a v Praze ho mimo centrum můžeme vidět kdekoli. Má rád kamennité a suché svahy, štěrk, cesty, zdi nebo skály. Při hledání partnerky kombinuje různé strategie, mezi které patří i tzv. "hilltopping".
Tento motýl nepatří mezi ohrožené druhy.

Stupnice četnosti
Velmi častý, častý, středně častý, méně častý, vzácný
* Hilltopping - Párovací strategie, při které obě pohlaví vyhledávají vyvýšená místa v okolí, kde je větší pravděpodobnost se setkat se svým protějškem.