Seznam modráskovitých
O modráskovitých
Čeleď modráskovitých (Lycaenidae) má ve světě přes 6000 zástupců. V České republice je přes 48 druhů (jedná se tedy o nejpočetnější českou čeleď denních motýlů), z toho v Praze můžeme vidět skoro polovinu (21 druhů). Kromě modrásků do této čeledi patří i ohniváčci, ostruháčci a pestrobarvec petrklíčový, který v Praze bohužel nežije.
Zástupci této čeledi jsou malí a celkem aktivní. Housenky mohou připomínat malého plže. Zajímavostí je u některých druhů jejich vztah k mravencům, o kterém si můžete přečíst v sekci Motýli.
Většina druhů nepatří mezi veliké dobrodruhy, je věrná svému teritoriu a lítá do okolí v maximální vzdálenosti několika set metrů. Samička bývá často zeshora hnědá, ale není tomu tak vždy. Většinou jdou poměrně snadno vyfotit i přes den (především, když nasávají nektar), ale pro nejlepší fotky je lepší přivstat si. Po ránu sedí a spí na špičkách trav. Ostruháčci naopak bývají často na keřích či stromech, takže si jich ani nemusíte všimnout.
Modrásci
Modrásek bahenní (Maculinea nausithous)
Rozpětí křídel: 35 - 37 mm
Potrava housenek: krvavec toten
Období výskytu: červenec až srpen (jednogenerační)
Četnost v Praze: vzácný
O motýlovi: Modrásek bahenní obývá mokřejší louky, příkopy u silnic či okraje vodních nádrží. Je často vidět u své živné rostliny, kterou je krvavec toten. Dokáže létat i na delší vzdálenosti. V České republice je rozšířen tak na třetině území, v Praze se vyskytuje jen vzácně. Housenky modráska bahenního se nechávají sebrat mravenci a odnášet do mraveniště, kde na nich poté parazitují (o tomto jevu se rozepisuji v sekci Motýli).
Tento druh modráska není v České republice ohrožen, i když je legislativně chráněn.
Modrásek černolemý (Plebejus argus)
Roupětí křídel: 25 - 30 mm
Potrava housenek: bobovité
Období výskytu: červen až srpen (jedno až dvougenerační)
Četnost v Praze: méně častý až středně častý
O motýlovi: Tento motýl na první pohled zaujme svým velikým černým lemem křídel, když je otevřený. Zespod křídel má malé modré skvrnky. Samičky jsou hnědě zbarvené. Na našem území se vyskytuje nejčastěji na jižní Moravě či na Šumavě. V Praze se nachází nejvíce na jihozápadě. Vyhledává lokality stepního charakteru, travnaté plochy, či travnaté pásy u cest. Nocuje na špičce stébla, kde je v ranních, či naopak ve večerních hodinách snadné ho vyfotit.
Na našem území zatím není ohroženým druhem, ikdyž je jeho výskyt na ústupu.
Stupnice četnosti
Velmi častý, častý, středně častý, méně častý, vzácný
Modrásek jehlicový (Polyommatus icarus)
Rozpětí křídla: 27 - 34 mm
Potrava housenek: bobovité
Období výskytu: duben až listopad (dvou až třígenerační)
Četnost v Praze: velmi častý
O motýlovi: Modrásek jehlicový patří k nejčastějším pražským motýlům a také k nejčastěji se vyskytujícím modráskům na našem území. Jeho výskyt je zaznamenán téměř všude. Tento motýl není příliš náročný na volbu stanoviště, vybírá si suché, ale i vlhké lokality. Samičky jsou hnědě zbarvené. Samečci jsou teritoriální a hlídkují na vrcholcích rostlin a pronásledují okolo letící motýly v domnění, že jde o samičku m. jehlicového.
Modrásek jehlicový není ohrožený druh motýla.
Stupnice četnosti
Velmi častý, častý, středně častý, méně častý, vzácný
Modrásek jetelový (Polyommatus bellargus)
Rozpětí křídel: 28 - 34 mm
Potrava housenek: čičorka pestrá či podkovka chocholatá
Období výskytu: květen až říjen (dvougenerační)
Četnost v Praze: vzácný
O motýlovi: Modrásek jetelový patří mezi větší modrásky a hned na první pohled zaujme svou krásnou modrou barvou (v případě, že se jedná o samečka), která je pro něj charakteristická. Motýla si můžeme splést se samečkem modráska jehlicového (určit však lze bezpečně, díky strakatým třásním na okrajích křídel) nebo u samičky s modráskem vikvicovým. Tento druh se pomalu, po přibližně dvou dekádách, vrací do Prahy. Vyhledává pastviny, stepi či kamenité stráně. Housenky se kuklí v zemi, kam bývají zahrabávány mravenci.
Tento motýl je ohroženým druhem.
Modrásek krušinový (Celastrina argiolus)
Rozpětí křídel: 26 - 34 mm
Potrava housenek: není závislá na určitém druhu
Období výskytu: březen až září (dvougenerační)
Četnost v Praze: méně častý až středně častý
O motýlovi: Tento nápadný a rychlý motýl málokdy posedí a pokud ano, tak si k tomu vybírá místa na stromech. Vyfotit/vidět se ale dá i na rostlinách. Zespodu křídel je světle modrý až bílý s tmavými skvrnkami. Samička je také modrá, ale má nápadnější tmavé skvrny na vrchu křídel. Rád se vyskytuje u lesa, na lesních cestách či na světlých lesních mýtinách. V České republice je rozšířen na většině území a v Praze ho můžeme nalézt v lesních oblastech.
Modrásek krušinový není ohroženým druhem.
Stupnice četnosti
Velmi častý, častý, středně častý, méně častý, vzácný
Modrásek nejmenší (Cupido minimus)
Rozpětí křídel: 20 - 26 mm
Potrava housenek: úročník
Období výskytu: duben až srpen (dvougenerační)
Četnost v Praze: vzácný až méně častý
O motýlovi: Modrásek nejmenší je, jak už jeho název napovídá, nejmenším modráskem a patří i mezi nejmenší denní motýly u nás. Samička má hodně tmavě hnědá křídla, sameček má křídla s nádechem modré barvy. Zespodu jsou světlěmodří s tmavými skvrnkami. Tento druh se nejčastěji vyskytuje na jižní Moravě, v Praze ho můžeme nalézt pravděpodobně asi jen v Prokopském údolí a okolí. Modrásek nejmenší vyhledává travnaté krajiny, má rád lokality stepního charakteru.
I když v některých lokalitách ubývá, tak stále nepatří mezi ohrožené druhy.
Stupnice četnosti
Velmi častý, častý, středně častý, méně častý, vzácný
Modrásek podobný (Plebejus argyrognomon)
Rozpětí křídel: 28 - 32 mm
Potrava housenek: čičorka, kozinec nebo štírovník
Období výskytu: květen až říjen (dvougenerační)
Četnost v Praze: méně častý
O motýlovi: Modrásek podobný je velmi podobný modráskovi obecnému, od kterého ho odliší pouze odborník zkoumáním genitálií. Sameček má modrá křídla, samička je má tmavá s nádechem do modra. Zespod křídel mají modré skvrnky, podobně jako modrásek černolemý. Na našem území se vyskytuje především v Českém středohoří, na jižní Moravě nebo v okolí Prahy. V Praze se vyskytuje v Prokopském údolí, v Divoké Šárce nebo též v okolí Milíčovského lesa.
I když se vyskytuje jen na pár lokalitách, tak tento druh není ohrožený.
Stupnice četnosti
Velmi častý, častý, středně častý, méně častý, vzácný
Modrásek rozchodníkový (Scolitantides orion)
Rozpětí křídel: 26 - 32 mm
Potrava housenek: rozchodník
Období výskytu: duben až srpen (dvougenerační)
Četnost v Praze: vzácný až méně častý
O motýlovi: Modrásek rozchodníkový na první pohled zaujme zajímavou tmavěmodrou barvou křídel i černou kresbou. Zespodu mají křídla nádech žluté barvy a jsou zde výrazné černé skvrny a žlutý pruh. Pro tento druh je typickým místem výskytu skalnaté území, lomy či stráně. V České republice je pouze na několika lokalitách (např. Český kras, v okolí Pálavy nebo na skalách v povodí Vltavy). V Praze ho můžeme nalézt na skalách v Divoké Šárce, v Prokopském údolí a nebo na skalách v Suchdole.
Modrásek rozchodníkový patří mezi ohrožené druhy.
Stupnice četnosti
Velmi častý, častý, středně častý, méně častý, vzácný
Modrásek tmavohnědý (Aricia agestis)
Rozpětí křídel: 22 - 27 mm
Potrava housenek: pumpavy, kakosty či deváterník
Období výskytu: květen až září (dvougenerační)
Četnost v Praze: méně častý až častý
O motýlovi: Modrásek tmavohnědý, jak už název napovídá, je motýl, u kterého i sameček (který je menší) má hnědou barvu. Preferuje travnaté louky a obývá suchá, ale i vlhká stanoviště. V České republice ho můžeme nalézt na jižní Moravě, ve střední Moravě nebo v okolí Prahy. V Praze se vyskytuje především na loukách (Prokopské údolí či Divoká Šárka) při okraji města. Samička tohoto motýla je podobná samičce modráska jehlicového nebo modráska vičencového.
Modrásek tmavohnědý není ohrožený druh.
.JPG)
Stupnice četnosti
Velmi častý, častý, středně častý, méně častý, vzácný
Modrásek vičencový (Polyommatus thersites)
Rozpětí křídel: 26 - 32 mm
Potrava housenek: vičenec
Období výskytu: květen až srpen (dvougenerační)
Četnost v Praze: vzácný (jen v Prokopském údolí)
O motýlovi: Modrásek vičencový je velmi podobný modráskovi jehlicovému. Na našem území se nachází převážně na Moravě, v Čechách je pouze několik lokalit. V Praze ho můžeme vidět jen v Prokopském údolí, kde se pořádá projekt na jeho záchranu a reintrodukci. Má rád louky, kde je přítomen vičenec, poté také lesostepi či skalní stepi.
Tento druh je ohrožený.
Stupnice četnosti
Velmi častý, častý, středně častý, méně častý, vzácný
Modrásek vikvicový (Polyommatus coridon)
Rozpětí křídel: 30 - 35 mm
Potrava housenek: čičorka
Období výskytu: červen až září (jednogenerační)
Četnost v Praze: středně častý
O motýlovi: Samec modráska vikvicového má jemně modře zbarvená křídla, samice je má hnědě zbarvená. V České republice je převážně ve středních Čechách a na Moravě, v Praze ho můžeme vidět především v Prokopském údolí či na Pražské pastvině, kde je jeho výskyt hojný. Vybírá si rád suchá a teplá stanoviště, kde je vápencový podklad, travnaté svahy, meze či polní cesty. Jedná se o poměrně pohyblivý druh. Dá se dobře prohlédnout či vyfotit, když sedí na květu a saje nektar.
Modrásek vikvicový není ohroženým druhem.
Stupnice četnosti
Velmi častý, častý, středně častý, méně častý, vzácný
Modrásek východní (Pseudophilotes vicrama)
Rozpětí křídel: 20 - 24 mm
Potrava housenek: mateřídoušky
Období výskytu: duben až září (dvougenerační)
Četnost v Praze: vzácný (jen v Prokopském údolí)
O motýlovi: Modrásek východní je drobný motýlek, který je podobně veliký jako modrásek nejmenší. Sameček má světlejší modrá křídla a samička má naopak nahnědlá křídla s nádechem modré. Zespodu mají nažloutlá křídla s výraznými skvrnami. V České republice je jen několik lokalit, kde se vyskytuje (např. České středohoří nebo Praha), na Moravě už vymřel. Nachází se na skalních stepích či lesostepích, má rád suché a vyprahlé pastviny či stráně.
Kriticky ohrožený druh.
Stupnice četnosti
Velmi častý, častý, středně častý, méně častý, vzácný
Ohniváčci
Ohniváček černočárný (Lycaena dispar)
Rozpětí křídel: 28 - 42 mm
Potrava housenek: šťovíky
Období výskytu: duben až září (dvougenerační)
Četnost v Praze: méně častý
O motýlovi: Ohniváček černočárný patří mezi největší české ohniváčky. Samec má krásně oranžová křídla, samice má na křídlech hnědé skvrny. Samci si rádi hlídají své teritorium, kde vyčkávají na proletávající samici. V České republice je výskyt tohoto ohniváčka především na Moravě, v poslední době se jeho areál rozšiřuje. V Praze ho můžeme vidět převážně na východním okraji. Vyhledává vlhčí stanoviště, jako jsou bažiny, mokřiny, okraje řek nebo vlhké louky.
Ohniváček černočárný není ohrožený druh, ale v České i Slovenské republice je legislativně chráněný.
Stupnice četnosti
Velmi častý, častý, středně častý, méně častý, vzácný
Ohniváček černokřídlý (Lycaena phlaeas)
Rozpětí křídel: 25 - 30 mm
Potrava housenek: šťovíky
Období výskytu: květen až září (dvou až třígenerační)
Četnost v Praze: méně častý až středně častý
O motýlovi: Tento druh ohniváčka je nápadný krásnou kresbou na křídlech, kde kromě oranžového zabarvení můžeme vidět malé modré skvrnky. Samec i samice (větší) vypadají téměř stejně. Samci zpravidla posedávají na vyších místech a sledují své teritorium. Po nalezení samice dochází k poletování okolo samice a předvádí tzv. zásnubní tanec. V České republice je tento druh na většině území. V Praze je nejčastěji k vidění v Divoké Šárce, v Modřanské rokli nebo v Prokopském údolí. Upřednostňuje otevřenou krajinu, suchá a teplá stanoviště, travnaté svahy a louky.
Ohniváček černokřídlý není ohroženým druhem.
Stupnice četnosti
Velmi častý, častý, středně častý, méně častý, vzácný
Ohniváček černoskvrnný (Lycaena tityrus)
Rozpětí křídel: 25 - 32 mm
Potrava housenek: šťovíky
Období výskytu: duben až září (dvougenerační)
Četnost v Praze: vzácný
O motýlovi: Samec tohoto nenápadného motýla má tmavá křídla s černými skvrnami, samice má podobné zbarvení s nádechem oranžové (někdy i značně oranžové zabarvení převladájící na tmavým). Zespodu mají zajímavé šedobéžové zabarvení s černými tečkami, lemované oranžovým pruhem. Sameček vyhledává vyvýšená místa, odkud sleduje okolí a čeká na partnerku. Na našem území se vyskytuje na většině míst, na jižní Moravě je jeho areál výskytu větší. V Praze ho můžeme vidět pouze vzácně. Vyhledává louky bohaté na květy, světlé lesy, suché svahy a upřednostňuje nížiny.
Ohniváček černoskvrnný není ohrožený druh.
Stupnice četnosti
Velmi častý, častý, středně častý, méně častý, vzácný
Ostruháčci
Ostruháček březový (Thecla betulae)
Rozpětí křídel: 35 - 40 mm
Potrava housenek: švestka, trnka, slivoň či meruňka
Období výskytu: červenec až říjen (jednogenerační)
Četnost v Praze: méně častý až středně častý
O motýlovi: Ostruháček březový je největším evropským ostruháčkem. Hned na první pohled zaujme velkou oranžovou skvrnou na vrchu křídel a celými oranžovými křídly zespodu. Jeho početnost lze těžko odhadnout, protože se jako většina ostruháčků schovává na listech stromů či keřů, kde se rád sluní. Vyskytuje se více na jižní Moravě, ale nalézt ho můžeme na teplých a slunných stanovištích i v Čechách, horským oblastem se vyhýbá. Rád se živí spadaným hnijícím ovocem a samečci neodmítnou ani exudátem mšice.
Ostruháček březový není ohroženým druhem.
Stupnice četnosti
Velmi častý, častý, středně častý, méně častý, vzácný
Ostruháček dubový (Neozephyrus quercus)
Rozpětí křídel: 28 - 34 mm
Potrava housenek: různé druhy dubu
Období výskytu: červenec až září (jednogenerační)
Četnost v Praze: vzácný až středně častý
O motýlovi: Ostruháček dubový je motýl, který se s oblibou vyskytuje ve vršcích stromů, proto je těžké ho vidět, vyfotit nebo určit jeho početnost. Samec má vrchní křídla tmavá a samice má nápadnou modrofialovou skvrnu. Zespodu křídel jsou béžovošedí. Samci si hlídají svá teritoria, která mají v korunách stromů. Tento druh je rozšířen po většině našeho území a vyhýbá se horským oblastem. Vyhledává teplá místa s porostem dubů.
Ostruháček dubový není ohrožený druh.
Stupnice četnosti
Velmi častý, častý, středně častý, méně častý, vzácný
Ostruháček jilmový (Satyrium w-album)
Rozpětí křídel: 26 - 32 mm
Potrava housenek: jilmy
Období výskytu: červen až červenec (jednogenerační)
Četnost v Praze: vzácný až méně častý
O motýlovi: Tento druh ostruháčka se často nachází v korunách jilmů, opět je tedy těžké určit, jaká je početnost tohoto druhu v Praze. Sameček i samička (větší) mají hnědě zbarvená křídla, zespod je znatelný oranžový pruh. Jedinci nejsou vázani na okolí, mohou tak přeletávat mezi skupinami jilmů i na větší vzdálnost (čítající i stovky metrů). Stanoviště tohoto druhu, vlivem úbytku jilmů, se zmenšují. Jeho největší výskyt je ve Slezsku. Podmínkou pro jeho výskyt je přítomnost jilmů, jinak náročný není.
Ostruháček jilmový je ohroženým druhem.
Stupnice četnosti
Velmi častý, častý, středně častý, méně častý, vzácný
Ostruháček kapinicový (Satyrium acaciae)
Rozpětí křídel: 26 - 32 mm
Potrava housenek: trnka
Období výskytu: červen až červenec (jednogenerační)
Četnost v Praze: méně častý
O motýlovi: Tento ostruháček má hnědě zbarvená křídla. Na špičce křídel, krom ostruhy, má oranžovou skvrnu. Zespodu je béžovohnědý s oranžovými skvrnami a uzkou bílou linkou. Ostruháček kapinicový není veliký cestovatel, zdržuje se stále na jednom místě. Samci mají vyčkávací strategii. Přes den je můžeme vidět, jak chaoticky skákavým letem létají u trnkových keřů nebo sají na rostlinnách nektar. V České republice není příliš rozšířen a v Praze se s ním můžeme setkat na loukách Divoké Šárky nebo Prokopského údolí. Vyhledává suché a trnité svahy.
Tento druh ostruháčka je ohroženým druhem.
Stupnice četnosti
Velmi častý, častý, středně častý, méně častý, vzácný
Ostruháček švestkový (Satyrium pruni)
Rozpětí křídel: 28 - 30 mm
Potrava housenek: trnka a švestka
Období výskytu: květen až červenec (jednogenerační)
Četnost v Praze: vzácný
O motýlovi: Ostruháček švestkový je motýl, který má hnědě zbarvená křídla. Obě pohlaví mají oranžové skvrny na vrchu křídel, ale samice má tyto skvrny výraznější a rozsáhlejší. Tento motýl vyhledává teplejší oblasti, vyhýbá se horám a jeho výskyt je častý v listnatých lesech. Je typický svým trhaným a chaotickým letem, žije v malých koloniích a tyto kolonie neopouští. Na našem území žije na lokálních stanovištích.
Ostruháček švestkový není ohrožený druh.
Stupnice četnosti
Velmi častý, častý, středně častý, méně častý, vzácný
Ostruháček trnkový (Satyrium spini)
Rozpětí křídel: 27 - 32 mm
Potrava housenek: řešetlák
Období výskytu: květen až červenec (jednogenerační)
Četnost v Praze: vzácný
O motýlovi: Ostruháček trnkový je podobný vzhledem ostruháčkovi jilmovému, má hnědobéžová křídla a zespodu na špičce křídel má malou modře zbarvenou oblast zakončenou ostruhou. Tento druh motýla rád navštěvuje žluté či bílé hvězdnicovité rostliny. Samci se příliš nevzdalují ze svých teritorií, kde číhají na samičku. Na našem území je v okolí Brna, Prahy či v Českém středohoří. V Praze ho můžeme nalézt v Prokopském údolí. Vyhledává suchá, křovinatá stanoviště a slunné horské louky.
Tento druh motýla je v České republice ohroženým druhem.
