O běláskovitých
Čeleď běláskovitých (Pieridae) čítá po celém světě přes 2000 druhů, v České republice je 18 druhů a přímo v Praze můžeme nalézt 9 druhů. Z názvu čeledi by se mohlo zdát, že zástupci jsou převážné bílé barvy. Nemusí tomu tak ale být vždy, často se vyskytuje i žlutá, či oranžová. Do této čeledi vedle bělásků spadají i žluťásci. V České republice je nejčastějším druhem bělásek řepkový.
Některé druhy, podobně jako u babočkovitých, jsou poslové jara a můžeme je vidět jako jedny z prvních motýlů při prvních jarních paprscích slunce. Běláskovité lze zahlédnout jak u stinných lesních cest, tak i například na suché louce.
Pro focení této čeledi doporučuji přivstat si, například běláska řeřichového je téměř nemožné vyfotit odpoledne.
Housenky jsou holé, dlouhé, štíhlé a mívají na boku čáru, často žijí pospolu a jsou schopné velice rychle sníst hostitelskou rostlinu.
Bělásci
Bělásek luční (Leptidea juvernica)
Rozpětí křídel: 30 - 40 mm
Potrava housenek: především hrachor luční, vikve či štírovníky
Období výskytu: březen až srpen (dvougenerační)
Četnost v Praze: vzácný
O motýlovi: Bělásek luční je nejmenším českým běláskem. Na první pohled je viditělné jeho křehké tělíčko oproti ostatním běláskům i typická oválná a užší křídla. Tento druh je vizuálně stejný jako bělásek hrachorový (který se v Praze nevyskytuje), kde případná determinace je možná pouze podle rozboru genitálií.
Bělásek se v České republice vyskytuje především v nivách řek, má rád vlčhí louky, břehy řek či světlé lesy. V Praze je jeho výskyt vzácnější, viděl jsem ho zatím pouze v Prokopském údolí, dle iNaturalist je lokalizován u severovýchodních hranic Prahy. Tento druh není ohrožen.
Stupnice četnosti
Velmi častý, častý, středně častý, méně častý, vzácný
Bělásek řepkový (Pieris napi)
Rozpětí křídel: 35 - 45 mm
Potrava housenek: brukvovité či lichořeřišnice
Období výskytu: březen až říjen ( dvou až vícegenrační)
Četnost v Praze: velmi častý
O motýlovi: Tento motýl je český nejčastější druh denního motýla. Vyskytuje se po celém českém území a i v Praze ho můžeme nalézt téměř všude. Preferuje otevřené krajiny, louky či zahrady. Může vystoupat až 2000 m n.m.. Dobře se přizpůsobuje změnám v krajině. Zespodu křídel může být nažloutlý. Samec má na vrchu předního křídla jednu černou skvrnu, samice má dvě. Od běláska řepového se liší vystouplým a nápadně tmavým žilkováním na spodku křídel.
Tento druh není na našem území ohrožený. Patří mezi první jarní motýly.
Stupnice četnosti
Velmi častý, častý, středně častý, méně častý, vzácný
Bělásek řepový (Pieris rapae)
Rozpětí křídel: 40 - 50 mm
Potrava housenek: brukev zelná, hořčice či česnáček
Období výskytu: březen až říjen (vícegenerační)
Četnost v Praze: velmi častý
O motýlovi: Bělásek řepový je velmi podobný běláskovi řepkovému, rozdílem je trochu větší velikost a absence výrazného spodního žilkování křídel. Zadní křídlo má zespodu nažloutlé. Samice má na předním křídle dvě tmavé skvrny a samci jednu. Housenka má zelenou barvu. Je to velmi hojný motýl, který žije na naprosté většině našeho území. V Praze ho můžeme skoro všude, má rád otevřenou krajinu, louky a zahrady, stejně jako b. řepkový i on může vystoupat až 2000 m n.m.
Bělásek řepový není v České republice ohroženým druhým. Po ránu je snažší na vyfocení, v poledních hodinách velice aktivní.
Stupnice četnosti
Velmi častý, častý, středně častý, méně častý, vzácný
Bělásek řeřichový (Anthocharis cardamines)
Rozpětí křídel: 35 - 45 mm
Potrava housenek: květy a semena řeřišnice nebo brukvovitých
Období výskytu: březen až červen (jednogenerační)
Četnost v Praze: středně častý
O motýlovi: Bělásek řeřichový je velice napadný a krásný bělásek. Sameček má na špičce předních křídel krásnou oranžovou skvrnu a obě pohlaví mají zajímavou nazelenalou kresbu zespodu křídel. Tento druh je v České republice velmi rozšířený a hojný. V Praze se vyskytuje především v okolí vlhčích míst, jakou jsou břehy potoků, lesní zastíněné cesty, mokřiny či nivní louky. V poledních hodinách je v podstatě nemožné ho vyfotit, jsou velice aktivní.
Kvůli možnému kanibalismu larev samičky kladou vajíčkou jednotlivě. Tento druh není na území České republiky ohrožený.
Stupnice četnosti
Velmi častý, častý, středně častý, méně častý, vzácný
Bělásek rezedkový (Pontia edusa)
Rozpětí křídel: 45 - 50 mm
Potrava housenek: úhorník či řeřicha
Období výskytu: duben až říjen (vícegenrační)
Četnost v Praze: středně častý
O motýlovi: Tento druh má zajímavou kresbu jak vrchních křídel, kde je černobílá šachnovice, tak spodní části křídel, kde tato šachovnice je zelenobílá. V České republice se nachází především na jižní Moravě. Má rád teplá slunná místa, kamenné stráně, ale i zatopená území, kde je hojný výskyt jeho živné rostliny. Samice je trošku menší a má výraznější zabarvení, jinak se neliší.
V Praze se vyhýbá centru města, nejčastější výskyt je v oblasti Prokopského údolí a na severovýchodní hranici Prahy. Tento druh není ohrožený.
.jpg)
.jpg)
Stupnice četnosti
Velmi častý, častý, středně častý, méně častý, vzácný
Bělásek zelný (Pieris brassicae)
Rozpětí křídel: 50 - 65 mm
Potrava housenek: druhy brukvovitých
Období výskytu: duben až říjen (dvou až třígenerační)
Četnost v Praze: středně častý až častý
O motýlovi: Bělásek zelný je českým největším běláskem. Jeho housenky jsou zahradníkům známé jako škůdci. Je to zespodu nažloutle zbarvený motýl, který se vyskytuje na naprosté většině našeho území. Vyhledává otevřenou krajinu, pole, louky či zahrady. V Praze ho můžeme vidět spíše na okrajích města, kde je více vegetace. Jeho predátorem je lumčík žlutonohý, ten klade vajíčka přímo do těla housenek b. zelného.
Bělásek zelný není ohrožený, hustota populace má však kolísavou tendenci v jednotlivých letech.
Stupnice četnosti
Velmi častý, častý, středně častý, méně častý, vzácný
Žluťásci
Žluťásek čičorečkový (Colias hyale)
Rozpětí křídel: 40 - 45 mm
Potrava housenek: vikvovité
Období výskytu: květen až říjen (dvou až třígenerační)
Četnost v Praze: méně častý
O motýlovi: Žluťásek čičorečkový je krásný motýl, kterého je bohužel obtížné vyfotit, zejména v odpoledních hodinách je to téměř nemožné. Tento motýl je téměř k nerozeznání od žluťáska jižního (který je níže), rozlišit je je možné ve většině případů pouze za pomoci rozboru genitálií. V České republice se vyskytuje v mnoha lokalitách, v Praze je především ve východní části.
Vyhledává oteveřenou krajinu se zastoupenými travinami a kvetoucími rostlinami a nevyhýbá se ani kulturním krajinám. Žluťásek čičorečkový není ohroženým druhem.
Stupnice četnosti
Velmi častý, častý, středně častý, méně častý, vzácný
Žluťásek jižní (Colias alfacariensis Ribbe)
Rozpětí křídel: 35 - 45 mm
Potrava housenek: čičorka pestrá
Období výskytu: květen až září (dvougenerační)
Četnost v Praze: méně častý
O motýlovi: Tento druh motýla je velmi podobný žluťáskovi čičorečkovému, rozdíly jsou popsány výše. Při rozeznávání těchto druhů je lepší se zaměřit (když to jde) na jejich housenky, které jsou rozdílné. Vyhledává místa v otevřené krajiné, která jsou suchá a teplá. V České republice není moc rozšířen, je k vidění převážně na jižní Moravě, v jižních Čechách a v okolí Prahy. V Praze ho můžeme vidět především na západní části, nejčastěji v Prokopském údolí.
Žluťásek jižní není prozatím ohroženým druhem, v budoucnu se kvůli zásahům člověkem ohroženým stát může.
Stupnice četnosti
Velmi častý, častý, středně častý, méně častý, vzácný
Žluťásek řešetlákový (Gonepteryx rhamni)
Rozpětí křídel: 50 - 60 mm
Potrava housenek: řešetlák či krušina olšová
Období výskytu: březen až září (jednogenrační)
Četnost v Praze: středně častý
O motýlovi: Tento motýl je největším český žluťáskem. Největší zajímavostí je, že se jedná o nejdéle žijícího motýla. Vylíhne se v červenci, na podzim hibernuje, na jaře vylétává (jako jeden z prvních motýlů) a je aktivní až do června. Housenka je holá a zelená. Sameček je výrazně žlutý, samičky jsou světle žlutozelené. V České republice je k nalzení téměř všude, v Praze obývá především kraje Prahy. Vyhledává zahrady, okraje lesů a louky.
Tento druh není ohrožený. Ve Varšavě jsme letos (2022) viděli žluťáska létat už 2. ledna.
